(Speleofórum 1996, str. 20-22)
V roce 1994 se nám podařilo snížit zával v Dómu splněných přání natolik, že bylo patrné pokračování v původním směru chodby. Toto pokračování však mělo zcela jiný charakter, než Vstupní chodba. Jednalo se o úzkou stoupající puklinu vedoucí směrem 115°. Po 6 m byla puklina ukončena neprůlezným otvorem. Neúspěšná prolongace pukliny nás donutila pokračovat v odstraňování závalu.
Zde jsme byli mnohem úspěšnější, protože se nám podařilo objevit chodbu,
která pokračuje souběžně s puklinou v původním směru Vstupní
chodby. Chodba byla zahliněná natolik, že se zpočátku jevila spíše
jako plazivka. Započali jsme s kopáním v této chodbě. Vyklízení
sedimentů z chodby jsme prováděli do hloubky asi 150 cm,
abychom mohli osadit koleje a nakopanou hlínu odvážet v "huntíkách".
Do konce ledna 96 jsme postoupili o 15 m.
Nově objevená
chodba má stejný charakter jako Vstupní chodba. Jedná se o 12
m dlouhou, mírně klesající chodbu, na jejímž konci je křížení
puklin 35° a 110°. Na tomto křížení je vyvinutá menší prostora,
ze které pokračuje chodba ve směru 110°. Dno chodby tvoří
jílové sedimenty, ve kterých je značné množství odpadlých stropních
desek. Stěny jsou erodované a téměř bez výzdoby. Za křížením puklin
je ve stropě chodby vyerodované hladké stropní koryto.
Zajímavé je srovnání polohy Východní a nově objevené chodby s puklinou. Východní chodba klesá ze stropu Dómu splněných přání na výškovou úroveň + 3 m oproti puklině. Toto místo je současně 6 m nad nejnižším místem nově objevené chodby. Všechny tři větve vedou stejným směrem (110°), asi 2 m od sebe. Východní chodba je evidentně propojena s puklinou - jedná se o dvě patra jeskyně. Nově objevená chodba měla pravděpodobně odlišný vývoj, což prokazuje její charakter odlišný od charakteru pukliny a Východní chodby.
Nově objevená chodba je v současné době dále vyklízena a její charakter skýtá naději, že bychom se mohli dostat do volných prostor. Za poslední dva roky práce na této lokalitě se délka jeskyně prodloužila ze 120 na 146 m.