Publikaci
vydalo nakladatelství Regia Ing. Petr Martinec v roce 2005
Jako nadšený milovník
podzemí všeho druhu také shromažduji všemožně dostupnou literaturu o podzemí. Občas
se mi povede obstarat si i různé kuriozity. Publikace o které píši několik
prvních postřehů po prolistování, mezi kuriozity zcela jistě patří. Na
publikace Miloše Štrauba „Tajemné podzemí“ díl první a druhý jsem
narazil na Internetu. Nezjišťoval jsem více a obě publikace si objednal.
Po prvním otevření na
straně
Pak jsem se zaměřil na
mně známá hesla a začal se divit dále. Následuje výčet dalších hesel kde jsem
objevil dezinformace, nebo jiné nesrovnalosti. Nejedná se v žádném případě
o výčet ucelený, neboť na podrobnější čtení jsem neměl včera večer dost času(teď
už ani chuti):
AMERIKA
-
U tohoto hesla autor používá na
čtyřech místech mapy, nebo jejich části vytvořené CMA (autorů L. Lahody, M.
Kvapila) a to zcela bez uvedení jmen autorů v komentářích. Jen jednou se
povedlo přetisknout mapu i s původní popiskou a jmény autorů. Autor však
nezapomněl na přídeští publikace svá autorská práva připomenout a to
dokonce v Anglickém jazyce. To je přinejmenším smutné!
ARNOLDKA
-
Text je celkově velmi slabý.(…to
je slabé hodnoceni J) Obsahuje i milnou informaci o hloubce jeskyně
104m. Skutečná uváděná denivelace je 111m. Informace je dostupná na www.geospeleos.com, což je jeden
z autorem uvedených zdrojů.
BACÍN
-
Pod tímto heslem autor uvádí
informace o jeskyni Archeologická sonda(tento název autor neuvádí). V textu
pak píše:“…V jedné takové
rozsedlině, s jejím čištěním se začalo v roce 1989, bylo objeveno
velké množství kostí …“. Snad by bylo vhodnější uvádět
termín průzkum, než čištění.
ČELINA
-
Uvádění důlních děl se měl autor
raději zcela vyhnout. Publikování tohoto stylu dokáže důlním lokalitám jen ublížit,
nebo je zcela odepsat. Pak dopadnou jak Čelina.
ČERNÁ RUKA
-
K tomu jsem své napsal již
v úvodu. Snad jen poznamenat, že jde o ukázkový příklad kvality autora a
obsahové úrovně publikace. Moje pubertální neteř by poznamenala:“To je
hustý!“. J
DÁLKOVÉ
CHODBY
-
Nebudu hodnotit tento nejdelší
text v cele publikaci (36 stran z celkových 182 stran i
s rejstříkem a obsahem). Pobavilo mne však, že z Berouna vycházely dvě
chodby. Jedna do vs. Jana pod Skalou a Druha na Tetín. Pak se obě prý spojovali
někde poblíž kopce Doutnáče. Takže z toho mi vychází, že podcházely obě Berounku
(viz strana 68). Inu co dodat? Hlavně se nenamočit!
-
Na straně 74 je fotografie, kde je
starší nuž po prsa v jakési ne příliš velké díře uprostřed nějaké
zatravněné plochy. Text na popisce uvádí:“Zde je názorně vidět, jak nenápadné mohou být nenadálé propady. Drobný
a přesto dosti hluboký otvor na cestě v sadu, zarostlém vysokou travou,
byl vidět až na poslední chvíli“. Po přečtení popisky se
nemohu se zbavit dojmu, že je to podzemí nebezpečné a lepší je tu díru
v sadu zavést odpadky. L
HÁJKOVA JESKYNĚ
-
Autor popisuje jev prosvícení
jeskyně sluncem při zimním slunovratu, publikovaný V. Pešou a A. Majerem ve
sborníku Spelefóra 2003(str. 26). Autor však uvádí, že V. Peša byl náhodným svědkem. V. Peša a A. Majer ve
svém článku to vidí jinak:“…při
celodenním sledování změn světelných podmínek …“. Možná
jsem puntičkář, ale mne tyhle nepřesnosti vadí.
MNÍŠEK POD BRDY
-
Co je tajemného na této lokalitě
bývalého dolu? Ale stejně se lze ptát i u jiných hesel.
SVATÝ JAN POD SKALOU
-
Autor milně uvádí název trávy
Kavil jako “karyl“
SOLVAYOVY LOMY
-
Zde autor píše o skanzenu těžby a dopravy vápna. Domnívám
se že nejde o chyby sazby.
ŠTOLA SV. JOSEFA
-
Autor popisuje jak je ve štole
nebezpečno a že jsou proto oba vchody zamřížovány. Tato kniha vyšla letos (2005)
a štola sv. Josefa je od roku 2001 zpřístupněna veřejnosti. Není nad dobrý
přehled.
TRUBÍN U BEROUNA
-
Uvedení této lokality do publikace
nikdy nepochopím. Jen se v duchu ptám. Pane Štraub proč?!
VEHLOVICE
-
Ať už
komor bylo 9(v publikaci), nebo 7(speleo) proč o tuto lokalitu popularizovat?
VOJTĚŠSKÁ ŠTOLA
-
To je znovu stejné téma. Pane
Štraub proč?! Navíc s popisem jak se dovnitř dostat a s nedostatečným varováním
o výskytu plynu. Vše je korunováno autorovo předpokladem, že je důl spojen
spodním patrem s Chrustenickou šachtou. To se nejspíš v tom
zaplynovaném hloubení někdo brzo „zrakví“. A jak skončí tato
lokalita? Snad raděj nedomýšlet a modlit se aby ji sám sv. Vojtěch ochraňoval.
Nakonec v použité
literatuře udělá autor pár zkomolenin (Kniha o pražských domech se jmenuje
Pražské domy vyprávějí a né “doby
vyprávějí” a ZO 1-06 se také nejmenuje ZO-Speleologický klub 1-06 Praha ) a uvede
nefunkční odkaz na internetovou prezentaci ZO 1-02 Tetín.
Závěrem bych přirovnal
publikaci k velmi nepovedené kompilaci špatně upravených informací jiných
autorů pocházejících převážně internetových stránek. Publikace tohoto typu jsou
i pro laickou veřejnost bezcenné. Podobný přístup k recyklaci cizích dat a
informací je možné nalézt i serveru jednoho autorem citovaného zdroje (www.montanya.org – prezentace SKK).
V publikaci je mnohdy jasně čitelný původní zdroj informací, který dokáže
autor brilantně zkomolit.
Knihu půjčím Surikatovi,
aby se pokochal jak jsme tenkrát spolu udatně objevili a prozkoumali Černou
ruku, až se z toho začalo někomu chtít psát. Pak ji založím ke kuriozitám.
Zdař Bůh!
Martin