Vazena pani Lenkova,

rad bych se s Vami podelil o sve pocity z Vasich publikaci o podzemi, jakoze tajemnem :-)

1.UDIV
Kdyz jsem uvidel Vasi knihu v regalu, zaujala mne. Ale to je tak vsechno, co pozitivniho mohu rici. Za celkem peknou titulni stranou jsem uz list za listem videl jen nepovedenosti, nespravnosti, lzi a slataniny. Je to skoda, zatezovat obecneho ctenare souborem dezinformaci, jako jste to prave timto dilem predvedli. Myslim, ze i absolutni amater, lec zodpovedny k tomu, co dela, by praci odvedl mnohem lepe! Co lokalita, to chyba nebo nepresnost. Kde uvadite k lokalite jen jednu skoro holou vetu, tam je to zase skoda papiru, ne?
Vubec jste si nedali praci onu "verejnost", pro kterou jste to asi psali, poucit; predat spravna fakta. Prestoze jiz o mnohem bylo napsano mnoho a spravne, staci jen chvili hledat..... Ach, jo.
Snazili jste se zatim popsat stredni Cechy a take negativni odezva zni z teto oblasti. Pocitam, ze obdobne reakce budou provazet i dalsi dily. Ne-li horsi....
Proc tomu nepredejit? Proc nekontaktujete prislusne jeskynarske kluby, hornicke spolky, muzea, archivy atd?? Je to moc prace? PROC INFORMACE NEOVERUJETE? Proc cerpate z tech nejmene serioznich zdroju?
U nas se pruzkumem podzemi zabyvaji stovky lidi. A tak se deje temer sto let. Jejich vysledky jsou publikovany a jsou k dispozici. Staci se jen trochu snazit. Samozrejme, pokud clovek dela novou vec, prace v terenu ho nemine....
Maly skolak vezme do ruky Vasi knizku a tazave prohlasi: "Tati, to se toho o tom podzemi vi tak malo?" Chyba je ale jinde, ze .........


2.ENCYKLOPEDIE
Encyklopedii se rozumi souhrnne zpracovani nejakeho vedniho oboru. Staci, kdyz se pozastavime nad slovem "souhrnne" a Vasimi knizkami. Jen v Ceskem krasu je nyni evidovano 650 jeskyni, vy jich uvadite 10 a to jeste kvalitou znalosti tak o 50 let zpatky. To jsem zvedav, co budete delat s Moravskym krasem, ha, ha, ha. Ve strednich Cechach se dale nachazeji dalsi mnohokrate popsana krasova uzemi s jeskynemi u Cercan, Tyncan, Mirovic, Miskovic... A o tom ve Vasem "kompletnim" dile neni nic. Proste prd! To vubec neznate a hned se ohanite pojmem encyklopedie.... Vzdyt i ta turisticka mapa zna presnejsi udaje nez Vy!
O podzemi historickem to plati stejne.
Jiste se shodneme, ze pohled na encyklopedicke dilo je nejen kvantitativni (proste, zda je tam toho co nejvic), ale i kvalitativni. Verim, ze jste vzdelana a pochopite nasledujici prirovnani: Budu-li delat napr. knihu o rostlinach je naprosto nedostacujici (ba dokonce chybne) psat k heslu pouze "kytka je bila" a hotovo..... Ano, to je Vas postup.
 

3.ZDROJE INFORMACI
Shromazduji ruzne informace o podzemi z ruznych zdroju, cerpam z nich pri psani novych veci. Brzy jsem zjistil, ze vsechny ziskane informace je treba overovat, nejlepe v terenu. Opak pusobi skodlive, zpusobuje sireni chyb. Jiste vite, kam mirim. Takto rozsirit dezinformace, jako Vam, se povedlo malokomu. Gratuluji....
Neni pravdou, ze by dosud zadne soubornejsi dilo nevyslo. Jmenujme Cilkovu Prahu podzemni (vramci Prahy) ci Technicke pamatky 1-4 od nakladatelstvi Libri. Jiste i tam lze lecos vytykat, ale proti Vam je to zcela zanedbatelne. Nejvice duveryhodne zdroje jsou knihy a odborna periodika (o tom snad neni sporu) a neni problem se k nim dostat. Mezi nejhorsi zdroje patri novinove clanky. Novinar jde po senzaci, ta ho zivi. Fakta jdou stranou. Pro tvorbu encyklopedie zcela nevhodne. Diskutabilnim zdrojem je internet. Najdeme asi cele spektrum kvality. Od ryze vedeckeho zpracovani az po mylne informace nahodnych neknubu. Jsou dokonce specializovane stranky mystifikacni (ja je mam docela rad, ale chce to mit filipa). A v tom se musi tvurce encyklopedie nejprve naucit chodit. Vy jste ale pekne klopytli a neznaje obor, o kterem pisete, nabrali jste z netove nabidky ten nejvetsi pleps. Chce to intuici a znalosti v oboru.... Internet je sice nejlepe dostupny, ale o to vice nebezpecny zdroj informaci. Jo, jo informace se maji overovat, pak nenastane takovy trapas, jako se Vam stal s tou Cernou rukou :-))) Ja bych se hanbou propadl do nejake tajemne chodby pod Berounkou s tajemnymi cerpadly neznameho druhu; to mi to jde, ty tajemnosti, ze jo?  :-)))
 

4.ARNOLDKA
Upozornuji Vas, ze jiz v roce 1972, kdy byla jeskyne Arnoldka objevena, dostala verejnost lepsi informace, nez po triceti letech od Vas. Takto stroze? K cemu to vubec pisete? Skoda papiru....
Jsem ze Zakladni organizace (to je to "ZO") s cislem 1-05 Ceske speleologicke spolecnosti, nase ZO se jmenuje Geospeleos a provadime pruzkumne, dokumentacni a vedecke prace prave v teto jeskyni a asi stovce dalsich (take mimo republiku). Je nas 50 clenu. Na nasich strankach se o Arnoldce muzete dozvedet toto (nevim, proc jste si to neprecetli ???, spatna prace pani Lenkova, pane Straube):

"V červnu roku 1972 byla na čtvrté etáži lomu Čeřinka odkryta úzká štěrbina, ze které intenzivně “dýchal” studený vzduch. Po proniknutí touto těsnou úžinou (17.6.1972, účastníci: Jiří Čeřovský, Stanislav Kopřiva, Ladislav Kozák, Pavel Topol a Ludmila Valenová) byl brzy na to objeven nejhlubší a třetí nejdelší jeskynní systém v Čechách s celkovou délkou chodeb 1360 m a hloubkou 111 m. Protože přístup do jeskyně byl velmi obtížný a možnost přirozené výměny vzduchu téměř nereálná, byla v roce 1974 proražena ucpávka komína ústícího do mělkého údolíčka mimo lom. Tak vznikl současný horní vchod. Objevný vchod na 4.etáži je dnes až na vletový otvor pro netopýry zabetonován.
Propasťovitý systém se skládá z několika částí. Od dolního (objevného) vchodu vychází puklinová Vstupní chodba, na kterou navazují těžbou “pocuchané” chodby a komíny, zvané Kalcitka a rozsáhlé chaotické Bludiště. To je tvořeno rozeklanými puklinami, šikmými komíny a “ementálovitými” chodbičkami až ve třech patrech nad sebou. Na několika místech se zde chodby rozestupují do nevelkých dómů - Hřebečný, Balvanitý, Křížený, Naděje. Nejsložitější prostorou této části jeskyně je Jídelna, kde jsou jednotlivá “patra” propojena širokou ukloněnou puklinou, čímž ve stropě vznikl působivě položený Balkon. V severním cípu Bludiště se nachází úzká propástka Černé eso, hluboká 6 m, kde dochází k pomalému vyplavování zvodnělých sedimentů do neznámých prostor. Toto místo leží v hloubce –44 m. Výškový rozptyl chodeb Bludiště dosahuje 15 ti metrů, jejich délkový součet je zhruba 0,5 km.
Z Dómu Naděje na konci Bludiště vycházejí dvě chodby. První z nich směřuje do propasťovitých Salonků s červeně zabarvenými stěnami a vertikálním stupněm, zvaným Svině. Příkrá chodba je ukončena v plazivkách v hloubce –53 m. Druhá, 20 m dlouhá, chodba - Potoční - směřuje k jihozápadu do Poradního dómu, kde se odbočují další strmé chodby, které vedou do hloubky –58 m pod terénem a mají své osobité jméno Mlaskačka. Úzká dovrchní chodba Tobogán v prostorách pod horním vchodem pokračuje do částí, které zřetelně mění charakter. Tunelové chodby od tohoto místa prudce spadají po vrstevnatosti devonských vápenců k jádru hostímsko - holyňské synklinály.
Dva základní “tahy” se rozdělují v největší prostoře Arnoldky - Příbově dómu, který leží v hloubce –25 metrů. Hlavní tah, v přímém směru dlouhý 120 m, klesá při šířce 1 – 3 m a výšce 1 – 6 m do nejhlubšího místa jeskyně v –111 m. Cestou překonává tři vertikální schody, vystrojené žebříky, prochází síněmi (Balvaniště a Táborový dómek) a v několika úsecích se rozchází v paralelně jdoucí chodby (Bistro a Štěpánova chodba). Je zakončen Jezerním a Netopýřím dómem, prostorami, které byly v letech 1977 a 1995 zcela zatopeny jezerem 20 m hlubokým, které se posléze vždy vytratilo. Naposledy se objevilo po vydatných povodňových srážkách v srpnu 2002 (stav vody: srpen 2002 = 27 m; leden 2003 = 29 m; březen 2003 = 32 m; jaro 2004 - bez vody). Březnový údaj r.2003 - jezero dosáhlo svého historického hloubkového maxima, čímž byla zatopena devítina jeskyně.
Sousední Panoptikální tah klesá do hloubky –86 m a je zakončen Vysokým dómem, kterého bylo postupně dosaženo dvěma objevnými průkopy v 70-tých letech. Přímá délka této části Arnoldky činí 80 m. Chodba na své trase prochází bahnitou síňkou - Panoptikem, která badatele imponovala k vytvoření mnoha blátivých postaviček a údvarů. Pod touto prostorou je žebřem vystrojená propast Dračí tlama, zajímavě zabarvený Fialový dómek a hlavně extrémní úžiny (např.Trychtýř 20 x 50 cm).
Jeskyně je zajímavá svými hydrologickými poměry. Její dno je převážně suché, ačkoliv je 71 m pod úrovní Bubovického potoka a 40 m pod hladinou jezera v sousední propasti Čeřinka, což způsobuje zdejší geologická stavba. Na několika místech jeskyně je chudá krápníková výzdoba. Specifická je pro Arnoldku až neuvěřitelná barevnost zdejších vápenců, v nichž je korozivními procesy agresivních roztoků vytvořena. Jeskyně je významným zimovištěm netopýrů, V zimním období se zde vyskytuje přes tři sta jedinců třech druhů těchto ohrožených živočichů (netopýr velký Myotis myotis, netopýr vodní Myotis daubentoni a vrápenec malý Rhinolophus hipposideros)."

Autorem jsem ja a verte, ze o jeskyni existuji mnohem delsi popisy.....


5.PROSEK
Vim, ze jiz jednou pan spoluautor Straub publikoval me plany Mocalky a Visnovky, aniz by se zeptal. (Nemam valne mineni o jeho publikaci o Proseku, ale budiz) Ale jak to budeme resit nyni, kdy se vesele odkazuje sam na sebe? Mam Vam poslat fakturu? Proc jste mne nekontaktovali, vzdyt to v dnesni dobe neni problem? Treba byste se dozvedeli o chybnem grafickem meritku na mapce Visnovky a dostali planek spravny......Ach, jo.
Jak s tou fakturou?


6.SOLVAYOVY LOMY
Jsem take clenem Spolecnosti Barbora - spol. pro zachovani dulnich a prumyslovych pamatek. Nas spolek je provozovatelem skanzenu Solvayovy lomy (je take i tvurcem). Spolecnost se vramci skanzenu snazi naucnou formou popularizovat na prvni pohled neatraktivni tema: tezbu a dopravu VAPENCE !!!!! Jak ma i v podnazvu. Muzeum tezby a dopravy vapence!!!! Slysite to, vidite to: vapence!!! Vy tomu oboru, o nemz delate encyklopedii opravdu vubec nerozumite, ze ne?? Proc nejste schopni aspon opsat dobre ten nazev? Prosim, poucte se:
Vapno (Vas predmet tezby) je hydroxid vapenaty prodavany v pytlich ve stavebninach, bylo vyrobeno v prumyslovem zarizeni jmenem vapenka, nikoliv tezeno z prirozeneho zdroje :-))). Co bylo tezeno a dopravovano je proboha VAPENEC (v tom jsou v krasu jeskyne, lomy, stoly, kytky, Hagen ....ach jo), to jste nikdy neslyseli? To se uci decka ve skole......
Z vapence (uhlicitan vapenaty) tezeneho v Ceskem krasu (kdysi mnoho desitek lomu, dnes funkcnich jen nekolik) se vyrabi nejen vapno, ale take cement, vapenec je vyuzit k odsirovani uhelnych elektraren, prisada do vysokych peci pri taveni Fe, atd. V Solvayovych lomech byl vapenec tezen pro vyrobu sody (uhlicitan sodny), kde je sice oxid vapenaty meziclankem vyrobniho procesu, ale to je tak vsechno.
Temer desitka jinych publikaci, kde jsou Solvayovy lomy zmineny podava kvalitnejsi vyklad, proste si s problematikou poradili mnohem lepe. Jste na nejhorsim miste, to je na povazenou. A to se ohanite kompletnosti a jedinecnosti....
V kolektivu Vase zhodnoceni "nasich" lomu zpusobilo komickou veselici; vsichni se Vam smali az se za bricha popadali..... smutne, ze.....


7.OCHRANA DULNICH DEL
Neni treba prilis bystrosti k pochopeni nasledujiciho: nedobra situace v zakonech CR, ktere se zabyvaji existenci opustenych podzemnich del, zpusobuje jejich nedostatecnou ochranu; ba dokonce narizuje jejich likvidaci. To se tyka nejen novodobych Celin a Mokrsek, ale i tech nejstarsich stovky let starych dulnich pamatek. Vetsina z nich preziva jen diky tomu, ze o nich nikdo nevi, ze se o nich nepise v bulvaru atd. Nektere mely to stesti, ze se o ne snazi starat nejaka obec nebo spolek (ale tech je malo).
V mnoha pripadech (napr. Kozi Hory, Vitkov, Pravikov, oblast Kutne Hory, Katovice, Medeny kopec, oblast Stribra aj.) prave nestastne medializovani upozornilo na jejich existenci a nasledovala bezprostredni likvidace. Skoda, pritom dulni dilo nikomu neublizovalo.... Ale senzace chtivym pisalkum nebo televiznim pseudohvezdam byla sobecka touha po zdanlive slave drazsi nez ohrozeni dulni pamatky. To se tyka i Vas, pani Lenkova, pane Straube. Proc napomahate likvidacim pamatek ???
Argumentace, ze je takove dilo nebezpecne je falesna a nahrava specializovanym firmam k ziskavani velmi lukrativnich zakazek (miliony z kapes danovych poplatniku, to jste i Vy). Posudte, mnohem rozsahlejsi kanon Berounky ci Upskou jamu, Labsky dul take nikdo nezasypava, byt kazdy, kdo z jejich okraje padne dolu, nedopadne dobre. I ta Macocha asi zasypana nebude i kdyz narozdil od nedavno zavezeneho dilka z 12.stoleti, ktere melo jen 17 metru, se da v Macose uletet vice jak 130 metru! Zjednodusene muzeme rici, ze ani tak nejde o nebezpecnost lokality, jako o kseft.
Jestli jste nikdy o takoveto svizelne situaci kolem opustenych del neslyseli, prosim, prehodnotte svoji myslenku s vydavanim dalsich dilu. Nejlepe dalsi dily jiz nevydavejte!!!!! JE TO KU SKODE PODZEMI.

Prosim, predejte tento dopis i panu spoluautorovi, dekuji Vam.

S pozdravem
hezkeho dne
speleolog
Michal Kolcava
ZO 1-05 Geospeleos