| C | před a, o, u a souhláskami se čte jako k (carlo = karlo) | |||||||
| před e, i se čte jako č (cucina = kučina) | ||||||||
| D | následující i neměkčí d (di = dy) | |||||||
| G | před a, o, u a souhláskami se čte jako g (carlo = karlo) | |||||||
| před e, i se čte jako dž (gigante = džigante) | ||||||||
| GL | před i se čte jako měkké ľ (figlio = filjo) | |||||||
| GN | se čte jako ň (ingegnere = indžeňere) | |||||||
| H | se nikdy nečte; užívá se ho jako tvrdého znaku, chceme-li, aby se c nebo g četlo jako | |||||||
| k nebo g před e, i (chilo = kilo; ghisa = giza) | ||||||||
| I | slouží někdy jako tzv.měkký znak, má-li se c nebo g před a, o, u číst jako č nebo dž; | |||||||
| v tom případě se nevyslovuje | ||||||||
| cia, cio, ciu = ča, čo, ču | ||||||||
| gia, gio, giu = dža, džo, džu | ||||||||
| Q | se vyskytuje pouze před u ve spojení s další samohláskou; vyslovuje se jako ku (ne jako kv) | |||||||
| (quando = kuando) | ||||||||
| S | se vyslovuje jako s na začátku slova před samohláskami a neznělými souhláskami c, f, p, t; | |||||||
| dále po souhlásce a je-li zdvojeno (sale, fosforo, verso, rosso) | ||||||||
| jako z se vyslovuje před znělými souhláskami a ve většině případů mezi samohláskami | ||||||||
| (slovacco = zlovakko; rosa = roza) | ||||||||
| SC | před e, i se čte jako š (scena = šena; scirocco = širokko) | |||||||
| obdobně scia, scio, sciu se čte ša, šo, šu | ||||||||
| T | následující i neměkčí t (ti = ty) | |||||||
| Z | se vyslovuje ve většině případů jako c (zucchero = cukkero) | |||||||
| některá slova však mají výslovnost z znělou dz (zero = dzero) | ||||||||
| zdvojené souhlásky: | ||||||||
| f, l, m, n, r, s, v, z - necháváme déle znít | ||||||||
| b, c, d, g, p, t, z (dz) - zdvojení provedeme, tak že připravíme ústa na vyslovení souhlásky, | ||||||||
| ale vyslovíme ji teprve až za chvíli | ||||||||
| c, g - jejich tvrdost nebo měkkost se řídí hláskou, která je za nimi | ||||||||
| (eccellente = eččellente; ecco = ekko; oggi = oddži; leggo = leggo) | ||||||||