PVE Dlouhé Stráně
Jan Voráček, 1-05 Geospeleos
Přestože následující článek nemá přímo speleologickou tematiku, s podzemím souvisí, a pro aspoň trochu technicky založené čtenáře by mohl být zajímavý. V roce 1996 byla uprostřed Hrubého Jeseníku na dohled od Pradědu dokončena přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ačkoli se to nezdá, může se pochlubit třemi "nej", z toho dokonce jedním evropským: největší reverzní vodní turbínou v Evropě, největším spádem mezi nádržemi a je to nejvýkonnější vodní elektrárna v ČR - 2 x 325 MW. A je prakticky celá v podzemí ! Ani to by zřejmě v dnešní době nezabránilo našim milým ekoteroristům v tom, aby zablokovali výstavbu podobného díla, které ve svém důsledku je velmi ekologické, protože představuje regulační rezervu v elektrizační soustavě, kterou by jinak musely držet uhelné elektrárny jedoucí s omezeným výkonem = zhoršené spalování = více vypouštěných sraček.
Dle mého názoru dnes elektrárna, resp. to co z ní je vidět na povrchu, celkem zapadá do okolní přírody, vše je zarostlé a zelené, a to, že se jedná o elektrárnu, naznačuje pouze vedení 440 kV, které z ničehož nic "raší" ze země z nevelké "stodoly" pod dolní nádrží. Správní budova vypadá jako typický horský hotýlek (také tak funguje pro papaláše z ČEZu), diskutovat by se snad dalo jen o horní nádrži, která je na vrcholu kopce (1350 m.n.m.), což působí trochu divně (cca 4 km vzdálený Praděd je jen asi o 140 m vyšší). Stavaři aspoň na okraji nádrže navršili hromadu kamení, která "reprezentuje" původní nadmořskou výšku kopce.
Jak bylo v úvodu řečeno, většina elektrárny je v podzemí. Strojovna je v kaverně o rozměrech 87,5 x 25,5 x 50 m (d x š x v), transformátory jsou v komoře o velikosti 115 x 16 x 21,7 m. Přístup k nim je tunelem "železničního" profilu, jehož stěny jsou vyzdobeny "malůvkami z mateřské školky", jež mají za cíl nevyvolat hned na začátku v návštěvnících klaustrofobii. Pod asfaltem pokrytou podlahou se rýsují koleje, ponechány tam pro případ, že by snad bylo nutno vystěhovat transformátory, ponechané na železničních podvozcích. Voda je k turbínám přiváděna dvěma tunely o průměru 3,6 m a délkách 1547 a 1499 m. Od turbín do spodní nádrže jsou pak dva odpadní tunely o průměru 5,2 m a délkách 354, resp. 390 m. Spodní nádrž má výšku hráze 56 m a kolísání hladiny až 22 m. Návodní stěna hráze je pokryta speciálním asfaltem. Stejně tak je vyasfaltovaná celá horní nádrž, ke které je možno vyjet vlastním autem po prohlídce podzemních prostor.
Po příchodu do strojovny máte pocit, že jste v běžné tovární hale v noci, kdy venku svítí pouliční osvětlení - také psychologická hra. V hale toho na první pohled moc není, jsou vidět pouze pomocné roztáčecí motory. Generátory a turbíny jsou pod nimi v nižších patrech. Tyhle motory slouží po reverzaci turbíny k roztočení soustavy turbína - generátor v čerpadlovém režimu na synchronní otáčky, kdy se připne na síť generátor pracující od té chvíle jako motor, a turbína pak žene vodu zpět do horní nádrže. Turbína je Francisova (výrobek dnes již zkrachovalé ČKD Blansko), o průměru oběžného kola 4,5 m. Při výrobě na max. výkon (325 MW) každou turbínou protéká 68 m³/s, což je zhruba dvojnásobek průměrného průtoku Berounky při ústí do Vltavy. Běží-li trvale na maximální výkon, dokáže "vycucnout" plnou horní nádrž (2,5 mil. m³) za 6 hodin. Při čerpání pak dokáže dodávat skoro 55 m³/s (příkon 312 MW), přičemž převýšení mezi nádržemi je přes 510 m (tlak přes 50 atm, v každém tunelu je přes 15000 tun vody).
Elektrárna je plně automatizovaná. Lze ji mimo jiné spustit jedním kliknutím myši v dispečinku ČEZu v Praze a na plný výkon "naběhne" do 90-100 sekund. Po dobu naší návštěvy jsme nezahlédli jediného člověka, nepočítám-li průvodce, kterého jsme navíc stejně přivezli z Loučné nad Desnou. Všude ticho, pouze bzučení zářivek. Během provozu je tam ovšem 80 dB. A jak že to vlastně funguje ? Během nadbytku energie v síti (hlavně v noci) se voda čerpá do horní nádrže. Ve špičkách během dne se pak energie dodává do sítě. Voda tak stále obíhá mezi dolní a horní nádrží, na říčce (spíše potok, elektrárna stojí 4 km od jejího pramene) Divoká Desná se provoz nijak neprojevuje.
Budete-li někdy mít cestu okolo a zajímá vás technika (v podzemí), neváhejte a objednejte si prohlídku (dopředu telefonicky 583 235 091). Za těch 50,-Kč/osobu (prezentovaných jako povolení k vjezdu do rezervace) to určitě stojí. Zejména nebudete-li mít u horní nádrže tak zkurvené počasí jako my (mlha, vítr - ale co bychom chtěli od 28. října).
Zdroje: výklad průvodce, propagační leták PVE DS, www.energotis.cz, www.cez.cz
