Pátrání po Krápníkových jeskyních
Michal Kolčava
(e-MS – původní webová zpráva; 2005)
K obrázkům použit výtah
z článku [C9]:
Evidence jeskyní Českého krasu – stav
k 1.říjnu 2005
Karel Žák, Michal Kolčava, Ondřej Jäger, Roman Živor
Český kras 31; str.19—21; Beroun 2005:
Stará a Nová Krápníková jeskyně v lomu na Chlumu; při novém podrobném mapování Fialové jeskyně, torza Krápníkové jeskyně a spojky mezi nimi tzv. jeskyně Černé (M. Kolčava a spol., viz v také Český kras 31) bylo zjištěno, že stávající torzo Krápníkové jeskyně se morfologicky velmi podobá plánu a řezu zadní části Nové Krápníkové jeskyně (Skřivánek 1953). Dříve jsme považovali toto torzo za zbytek a pokračování Staré Krápníkové jeskyně (Kukla 1949). Poloha dnešního torza se po zmapování prostorového vztahu k Fialové jeskyni shoduje s polohou konce Nové Krápníkové jeskyně v mapě lomu Na Chlumu F. Skřivánka z roku 1953. Považujeme tedy dnešní torzo za zbytek Nové Krápníkové jeskyně. Tím se mění číslování a evidence jeskyní v tomto prostoru takto: 23-050 Stará Krápníková (Kukla 1949), délka 13 m, zcela odtěžena; 23-051/A Nová Krápníková, přední část odtěžena, část zbývá; s ní je propojena jeskyně 23-051/B Černá. Celková délka dnes propojených 23-051/A + 23-051/B činí 46 m, denivelace je 12 m.
Náčrtky – kompilace – mazanice (MK):
Literatura:
- Kukla J. (1949): Krápníková jeskyňka v Srbsku u Berouna. – Československý kras, 2/1—2: 43—44. Brno.
- Skřivánek F. (1953): Nová krápníková jeskyně v Českém krasu. – Československý kras, 6/6—7: 165—167. Brno.
- Kolčava M. (2005): Fialová jeskyně na Chlumu. – Český kras, 31: 22—24. Beroun. [C19]
