Arnika
Evidenční číslo | 21-054 (K112-87-21-J00054) |
Lokalita | Český kras / údolí Propadlé vody |
Datum objevu | 3.6.1995 |
Souřadnice vchodu | Y=763 976,05 m; X=1 053 201,18 m; H/Bpv=357,57 m n.m. |
Délka chodeb | 198 m |
Vertikální rozpětí (denivelace) | 34 m |
Vápence | devonské (zlíchovské) |
Aktualizace | 7.10.2023 MK |
![](2154-znak.gif)
![](2154-Lokalizace.jpg)
Po prudkém a vytrvalém „lijáku“ z 1. na 2. června 1995 byly pozorovány (Michal Kolčava, Kamila Pazderková, Libor Urbánek) nápadné ztráty menšího potůčku pod povrch mělké deprese č.111 v horní části údolí Propadlé vody v místech, kde jej křižuje naučná stezka. Průzkumné práce ve dnech 9. a 17. června byly korunovány úspěšnými průniky do puklinovitých prostor o hloubce 9 m. Dne 14. června byla kuchyňskou solí „obarvena“ vtékající voda. Ta se po dvaceti hodinách začala objevovat v klášteře ve Svatém Janu pod Skalou ve vývěrech Ivan a Ivanka. Objevená chodba strmě upadá po vrstvách krasově odolnějších zlíchovských vápenců k JJZ, tzn. na opačnou stranu než je Svatý Jan pod Skalou. Prolongační akce v září 1995 dosáhly příjemného rozšíření chodby na tři metry, což trochu ztrpčovala výška patnáct centimetrů.
![](2154-FotoLibor01_small.jpg)
![](2154-FotoJeronym02_small.jpg)
![](2154-FotoMayk01_small.jpg)
![](2154-FotoLuki01_small.jpg)
Dalších průzkumů se ujímá pracovní skupina Jeronýma Zapletala. V zimě 1998 se skrz suť na konci pětimetrové Příčné chodby daří proniknout do malého dómku U svíčky. Dne 7. března 1998 je objevena strmá chodbovitá prostora a soubor plazivek a trativodů nad ní. Nízká spodní část prostory je položena téměř přesně pod vstupní úžinou. V hloubce 25 metrů je však ucpána štěrkovými sedimenty.
Během prolongačních prací v letech 2000—2004 byla jeskyně prohloubena na 32 metrů pod vchod. Chodba vedoucí na dno dostává název Rohovcová a jejím strmým průběhem je k Přesypu vedena ručně poháněná lanovka. Odtud dále přes dómek U svíčky vede další již mechanizovaná dráha na povrch. Takto je vyvážen natěžený materiál ven. V tomto období je objevena částečně volná přítoková Suchá chodba od závrtu 110. Spodní část dráhy je brzy nato napojena na mechanizovaný úsek a tak ze dna Rohovcové chodby vyjíždí okov pohodlně na povrch pouhým stiskem tlačítka – technický zázrak. Nad Přesypem byl v dobách, kdy spodní partie byly zatopeny, objevován „systémek“ Trámové chodby s několika přítokovými trativody, také od závrtku 112 (v mapách jsou pro Trámovou chodbu nesprávně udávána také jména Přítoková či Varaní). V roce 2005 je zmáhána propástka na konci Rohovcové chodby – Studna – a zkoumán přepad v Suché chodbě (tzv. Vaněčkův sen), po který bývá v období tání spodní část jeskyně zatápěna. Další prolongace jsou vedeny do Maja chodby.
![](2154-FotoMayk03_small.jpg)
![](2154-FotoMayk02_small.jpg)
![](2154-FotoJeronym01_small.jpg)
![](2154-FotoJeronym03_small.jpg)
Období 2006—2007 bylo pracovně směrováno do chodby Trativod, kde se dne 31.3.2007 podařilo prokopat do volných prostor, tvořených komínem a Trativodnou chodbou. Materiál závalu mezi Trativodem a Maja chodbou nejpravděpodobněji prostupuje až na povrch. Je možné, že zde ve dně údolí bývala ponorová jáma zasypaná při budování cesty z Bubovic do Svatého Jana pod Skalou (není ověřeno). Na povrchu je v těchto místech Východní ponor, kde se propadají vody občasně protékající rýhu v horní části údolí. Tyto vody protékají závalem, poté Trativodnou (též Údolní) chodbou a pak úzkým hrdlem – Kotlíkem do Kotelní chodby, objevené po prozmáhání Kotlíku. Chodba má pěkný oválný profil a od roku 2008 na jejím konci probíhají další prolongace v trase neprůlezného odtokového kanálku v sedimentech. V roce 2012 bylo ve vzdálenosti 21 m dosaženo vertikálního zalomení po příčné tektonické poruše s nálezem Vodní chodby, kde se objevuje další boční přítok o vydatnosti 0,4 l/min. Od srážkově nadprůměrné první poloviny r. 2013 téměř do konce roku 2015 se ve spodních částech Rohovcové i Kotelní chodby zdržovaly kolísavé hladiny vody, které znemožňovaly další prolongační postupy.
V jeskyni byl v roce 2021 přeměřen a doplněn polygonový pořad, čímž byla zpřesněna hloubka jeskyně – převýšení mezi vchodem (hranou závrtíku) a dnem Studny je 34 m, tedy o 2 m méně než bylo dosaženo postupným měřením během prolongací.
Charakteristickým znakem tohoto propasťovitého systému jsou ostré břity odolnějších vápenců a rohovců modelované povodňovými vodami. V Kotelní a Suché chodbě se nachází skromná krápníková výzdoba v podobě drobných stalaktitů.
Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.
Text: Michal Kolčava
Fotografie: Jeroným Zapletal (2, 7, 8), Michal Kolčava (3, 5, 6), Lukáš Němeček (4) a Libor Urbánek (1).
Seznam literatury o Arnice
Mapové a jiné dokumenty, také skici a mazanice:
Prohlídka dalších jeskyní:
![](../../Images/LogoGeospeleos02.gif)