Podtraťová jeskyně

Evidenční číslo	17-002 (K112-87-17-J00002)
Lokalita	Český kras / pravý břeh Berounky – skály pod Střevícem
Rok objevu	1965 (vchod znám již z doby rozšiřování trati)
Souřadnice dolního vchodu	Y=764 672,49 m; X=1057 718,00 m; H/Bpv=224,85 m n.m.
Délka chodeb	180 m (včetně zaplavených prostor)
Vertikální rozpětí (denivelace)	107 m (40 m suchá část, 67 m zatopená část)
Synonyma	Podtraťová propast, Komínovitá, Pod tratí, slangově Podtraťovka
Vápence	devonské (kotýské)
Aktualizace	27.9.2023 MK

Tato propasťovitá jeskyně leží na katastrálním území Korno nedaleko od Tomáškova lomu (se známou Tomáškovou propastí). Vstupní partie jeskyně po Hlavní dóm zná ve svém soupisu již Vladimír Homola v r.1950, kde jeskyni uvádí pod názvem „Komínovitá“. V roce 1965 se daří proniknout do Jezerní pukliny s doposud nejhlubším přírodním jezerem v Čechách, které je od té doby předmětem speleopotápěčských průzkumů. Tento objev podpořil nově vznikající pohled na vznik a vývoj jeskyní v Českém krasu, neboť spodní partie zasahují hluboko pod erozní bázi. Prolongační výkopové práce jsou naopak od r. 1986 směřovány do Komína, kde bylo v lednu 1989 dosaženo spojení s horním vchodem. Podtraťová i Tomáškova propast sledují téměř svisle uložené vrstvy vápenců a kalcitové žíly, a proto má většina jejich prostor vertikální průběh. Hladina vody v obou jeskyních kolísá s nepatrným zpožděním s hladinou Berounky.

Z hlediska pozice je jeskyně složená ze dvou částí – vadózní a freatické.

Vadózní (suchou) část tvoří ukloněný Hlavní dóm, v jehož stropě ústí dva komíny, z nichž jeden přichází od dolního vchodu (vchod I). Z dómu vede také puklina k vodní hladině, kde je instalována betonová lávka. Od vchodu I vede dále strmá dovrchní chodba přecházející v Komín směřující o 24 m výše ke vchodu II, původně vyplněný říčními štěrkopísky. Na několika místech této části se nachází krápníková výzdoba v podobě sintrových polev, brček a homolovitých stalagmitů. I tato část jeskyně patrně vznikla ve freatické zóně, tedy pod vodou.

Freatická část je tvořena trvale zatopenou vertikální puklinou, která se pod hladinou rozšiřuje až na 3 m. V hloubce 21 m se kříží s Novou chodbou, která strmě stoupá zpět pod dno Hlavního dómu a je ukončena v hloubce 8 m zaklíněnými bloky. Do hloubky 25 m puklina prochází zúžením (Studnou), poté se rozevře na 1—2 m a strmě klesá do hloubky 65 m, kde se mění její charakter na mírně klesající plazivku 2 m širokou a 0,5 m vysokou. Ta končí neprůlezným zúžením v hloubce 67 m, tzn. 67 m pod hladinou Berounky. V hloubce 32 m je vyvázána odbočka ke vzduchové kapse, k tzv. Telefonní budce.

Celé dno je pokryto mocnou vrstvou jemných sedimentů, díky kterým při návratu potápěče klesá viditelnost k nule.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

Text: Ivo Záruba a Michal Kolčava.

Fotografie: Jeroným Zapletal (1, 2, 3, 4).

Časový harmonogram proběhnutých prací na lokalitě v 80.letech 20.století:

Freatická část

Od roku 1980 zde probíhal speleopotápěčský průzkum zaměřený především na dořešení hloubky jezera, jeho zmapování a zajištění co nejvyšší bezpečnosti při potápění.

1980 – První ponor do hloubky 21 m, první nákres profilu.
1983 – Byla změřena hloubka pomocí olovnice na 59,9 m.
1984 – V hloubce 20 m objevena při fotodokumentaci Nová chodba, která strmě stoupá pod dno dómu a končí v hloubce 8 m zaklíněnými bloky.
1986 – Zabezpečení potápěčských sestupů ocelovými žebříky a postavení lávky pro sestup potápěčů.
1987 – Nataženo silné sestupové lano až do hloubky 60 m, kde jej ukotvuje 20 kg závaží.
1988 – Sestup do hloubky 67 m.
Dále – Prováděny sestupy za účelem zpřesnění profilů, zjišťování teploty, pořizování fotodokumentace a filmů, cvičné ponory.

Vadózní část

Byly prováděny sondážní a výkopové práce na ověření případných pokračování jeskynních prostor směrem do masivu vrchu Střevíc.

1986 – Rozšíření otvoru v Komíně ve vstupní části; objevena strmě stoupající uzavírající se chodba, v jejíž střední části byla objevena chodba horizontální.
1987 – Započaty výkopové práce v horizontální chodbě, která později mění směr na vertikální – výška 13 m.
1988 – Instalace lanovky ALVEK pro urychlení výkopových prací. Dosažena výška 18 m.
1989 – Komín prokopán na povrch – výška 24,3 m; vznik horního vchodu. Uzavření obou vchodů.
Dále – Mapování, instalace žebříku, zabezpečení a údržba vchodů.